...because of Alma

Jaroslava Šiktancová

Režisérka

Jaroslava studovala režii na Divadelní fakultě AMU, ale těsně před absolutoriem byla ze školy vyloučena za podpis Charty 77. Do roku 1989 pracovala jako ošetřovatelka, uklízečka, průvodkyně, pomocná zahradnice, správkyně badatelny Národního muzea i archivu Národního divadla. Divadelní práce se ale nikdy nevzdala. Tajně a neoficiálně spolupracovala  s amatérskými soubory, ale také s režisérem Národního divadla v Praze Miroslavem Macháčkem na přípravě inscenací (Naši furianti, Bílá nemoc, Vévodkyně valdštejnských vojsk, Hamlet). V roce 1990 jí byl udělen diplom a titul MgA., poté režírovala v pražských i mimopražských divadlech (Cheb, Liberec, Opava). Jako kmenová režisérka divadelního spolku Kašpar inscenovala dramata klasických autorů (T. Williams, C. Goldoni) a dramatizace prozaiků (D. H. Lawrence, V. Brjusova).

Spolupracovala s folklorním souborem Gaudeamus a s Českým rozhlasem. Vedle své režijní práce působila od roku 1993 do roku 2019 jako pedagožka na DAMU, na Katedře činoherního divadla. Byla vedoucí několika hereckých ročníků a na základě svého doktorandského grantu vytvořila právě s jedním z ročníků inscenaci hudebně dramatické skladby E. F. Buriana Vojna (premiéra 2013), která se stala základem souboru BodyVoiceBand. Od roku 2019 působí Jaroslava Šiktancová jako pedagožka na Katedře nonverbálního divadla HAMU.

Martina Kinská

Autorka

Martina vystudovala obor dramaturgie činoherního divadla a obor teorie a kritika činoherního divadla na DAMU v Praze. Od sezony 2005/2006 je kmenovou dramaturgyní ve Švandově divadle na Smíchově. Jako hostující dramaturgyně se podílela na inscenacích např. v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v Městském divadle Brno, spolupracovala se spolkem Kabaret Caligula či se Spitfire Company. Je autorkou či spoluautorkou divadelních adaptací – např. Idioti, Krysař, Kurz negativního myšlení či Obraz Doriana Graye, který uvedla ve vlastní režii (2018). Jako režisérka debutovala v roce 2015 vlastní hrou Pankrác ’45, která byla nominována na nejlepší původní českou hru v Cenách divadelní kritiky. Divadelní hra byla uvedena i v zahraničí (Washington DC, scénické čtení v New Yorku a v Berlíně). Za inscenaci Agent tzv. společenský (spoluautor scénáře Radek Schovánek) získala Cenu Marka Ravenhilla (2018), která je udělována za nejlepší režii současné hry. 

Vedle divadla se věnuje také filmové a televizní scenáristice a dramaturgii. Jako dramaturgyně spolupracovala na filmech Kryštof (režie Zdeněk Jiráský), Promlčeno (režie Robert Sedláček), Němá tajemství (režie Tomáš Mašín), Buko (režie Alice Nellis) či Zahradník (Jiří Havelka).

Silvie Hessová

Housle

Silvie Hessová je komorní hráčka, která se již během svých studií na Pražské konzervatoři stala členkou Československého komorního orchestru a zároveň primáriem kvarteta Eberle, se kterým získala na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Evianu v roce 1989 cenu Radia France. Na základě tohoto úspěchu byl kvartet pozván na mistrovské kurzy do Londýna legendárním kvartetem Amadeus. V roce 1991 se stala členkou orchestru Virtuosi di Praga, s nímž vystoupila ve většině evropských zemích a v Japonsku. 

Jako sólistka má za sebou řadu vystoupení s orchestry jako jsou například Slovenská filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Jihočeská filharmonie, Orchestra Sinfonica di Bari a další. 

Na základě pozvání význačného česko-amerického skladatele Karla Husy vystoupila na Cornell University v Ithace, posléze ve Washingtonu, Chicagu a ve Weill Recital Hall v New Yorku. 

Silvie je rovněž nositelkou ceny Euro Pragensis Ars, tedy ceny za propagaci české hudby doma a ve světě.

Vedle koncertní činnosti a nahrávání se věnuje také produkční a nově i producentské roli. V roce 2020 iniciovala založení smyčcového souboru Alma Ansámblu, jehož kmenové členky Martina Bačová, Kateřina Lískovcová, Hana Baboráková Shabuová patří k předním komorním hráčkám a koncertují doma i v zahraničí. Inspirací pro vznik Alma Ansámblu se stala osobnost houslistky Almy Rosé, neteře hudebního skladatele Gustava Mahlera. Členky souboru se nesoustředí pouze na klasické koncerty, ale svými projekty vstupují i do dalších uměleckých žánrů jako je divadlo, tanec nebo výtvarné umění.

Hned první producentský projekt Silvie Hessové je spojen s divadlem. Přizvala k němu divadelní režisérku Jaroslavu Šiktancovou a scenáristku a dramatičku Martinu Kinskou, jejíž divadelní hry, vycházející z historických událostí, získaly několik ocenění. Díky tomuto propojení vznikla inscenace … because of Alma, která vypráví o životě Almy Rosé. Inscenace našla své zázemí v divadle Venuše ve Švehlovce v Praze a je i úspěšným zájezdovým představením. Divadelní kritička Radmila Hrdinová zařadila tuto inscenaci mezi TOP 5 divadelních událostí roku 2023.

Silviin zájem o dějiny první poloviny 20. století se promítá i do jejích dalších projektů. S violoncellistkou Dominikou Weiss Hoškovou tvoří smyčcové duo, které se kromě stěžejních skladeb pro toto obsazení soustřeďuje právě i na díla skladatelů židovského původu, kteří se stali obětmi holocaustu.

Anna Brousková

Účinkující

Anna svoje studia ukončila na Divadelní fakultě AMU v roce 2004 ve třídě Borise Rösnera, Evy Salzmannové a Darji Ullrichové. Již během studií hostovala v Divadle Komedie, kde ztvárnila roli zpěvačky ve hře Deset malých černoušků (Agatha Christie) v režii Michala Dočekala, ve Studiu Damúza v roli Heleny ve hře Obětovaná Helena v režii Zdeňka Bartoše. Od roku 2003 pravidelně hostovala v Divadle Na Fidlovačce, kde ztvárnila mnoho rolí, například Eržiku (Balada pro banditu), Veru (Funny Girl), Trudy (Komická potence), Alici (Hledá se muž. Zn.: Bohatý!), Hodl (Šumař na střeše), Lucy (Noc bláznů), Luisu (Dvojí hra) a mnoho dalších.

Mezi lety 2005–2009 hostovala v Klicperově divadle v Hradci Králové, Kate (Hra Vášní) v režii Lídy Engelové, Eržika (Balada pro banditu) v režii Karla Brožka. V letech 2007–2009 hostovala v Západočeském divadle Cheb v roli Chóru (Romeo a Julie) v režii Zdeňka Bartoše.

V současnosti se věnuje intenzivně především dabingu a patří k české dabérské špičce. Je nositelkou ceny Františka Filipovského za nejlepší ženský herecký výkon za roli Charlotty Brontëové ve snímku Očím skryté.

Od roku 2023 učí na DAMU na katedře činoherního divadla.

Antonie Formanová

Účinkující

Antonie vystudovala DAMU, katedru alternativního a loutkového divadla. Během studia se podílela na několika autorských projektech jako herečka, loutkoherečka či spoluautorka. Dlouhodobě se zajímá o improvizaci, občasně vystupuje se skupinou NO A! Simony Babčákové. 

Od sezony 2023/2024 je členkou souboru Dejvického divadla. Kromě divadla se věnuje také televizi a filmu. Zahrála si například v televizních filmech Dukla 61, Balada o pilotovi, ve filmu Hranice lásky polského režiséra Tomasze Wińského nebo v oceňovaném debutním snímku Michala Nohejla Okupace, ve kterém za vedlejší roli získala Českého lva. Za poslední roky nasbírala zkušenosti s moderováním, rozhlasem a organizací větších akcí, a to především ve spolupráci s jejími sestrami a rodinou. V roce 2024 ji časopis Forbes vybral do svého žebříčku 30 pod 30.

Vojtěch Bartoš

Účinkující

Vojtěch absolvoval Divadelní fakultu AMU v roce 2014.  Patří k zakládajícím členům souboru BodyVoiceBand a účinkoval téměř ve všech jeho inscenacích (Vojna, Bubny v noci, Milovnice aj.). Absolvoval pohybovou průpravu v rámci workshopů s mezinárodním divadelním souborem Farma v jeskyni a fyzickému divadlu se věnuje i nadále (Negativ, Muzikál třetího věku, Slyšíš mě, Pingls). Jeho výrazný jevištní projev vynikl i v pohádkách Voják a tanečnice a Potmězvuk. Vojtěch Bartoš je stálým spolupracovníkem Projektu Pomezí (Pomezí, Dům v Jabloních, Pozvání, My se neznáme) a souboru Geisslers Hofcomoedianten (Láska ke třem pomerančům, Zelenavý ptáček, 27). S Tygrem v tísni nastudoval inscenaci Ticho, nahrává se! (režie Zuzana Burianová), hostuje v Divadle na Vinohradech, Meetfactory, dříve na Nové scéně ND, v Národním divadle v Brně a na dalších scénách.

Silvie Hessová

Housle

Silvie Hessová je komorní hráčka, která se již během svých studií na Pražské konzervatoři stala členkou Československého komorního orchestru a zároveň primáriem kvarteta Eberle, se kterým získala na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Evianu v roce 1989 cenu Radia France. Na základě tohoto úspěchu byl kvartet pozván na mistrovské kurzy do Londýna legendárním kvartetem Amadeus. V roce 1991 se stala členkou orchestru Virtuosi di Praga, s nímž vystoupila ve většině evropských zemích a v Japonsku. 

Jako sólistka má za sebou řadu vystoupení s orchestry jako jsou například Slovenská filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Jihočeská filharmonie, Orchestra Sinfonica di Bari a další. 

Na základě pozvání význačného česko-amerického skladatele Karla Husy vystoupila na Cornell University v Ithace, posléze ve Washingtonu, Chicagu a ve Weill Recital Hall v New Yorku. 

Silvie je rovněž nositelkou ceny Euro Pragensis Ars, tedy ceny za propagaci české hudby doma a ve světě.

Vedle koncertní činnosti a nahrávání se věnuje také produkční a nově i producentské roli. V roce 2020 iniciovala založení smyčcového souboru Alma Ansámblu, jehož kmenové členky Martina Bačová, Kateřina Lískovcová, Hana Baboráková Shabuová patří k předním komorním hráčkám a koncertují doma i v zahraničí. Inspirací pro vznik Alma Ansámblu se stala osobnost houslistky Almy Rosé, neteře hudebního skladatele Gustava Mahlera. Členky souboru se nesoustředí pouze na klasické koncerty, ale svými projekty vstupují i do dalších uměleckých žánrů jako je divadlo, tanec nebo výtvarné umění.

Hned první producentský projekt Silvie Hessové je spojen s divadlem. Přizvala k němu divadelní režisérku Jaroslavu Šiktancovou a scenáristku a dramatičku Martinu Kinskou, jejíž divadelní hry, vycházející z historických událostí, získaly několik ocenění. Díky tomuto propojení vznikla inscenace … because of Alma, která vypráví o životě Almy Rosé. Inscenace našla své zázemí v divadle Venuše ve Švehlovce v Praze a je i úspěšným zájezdovým představením. Divadelní kritička Radmila Hrdinová zařadila tuto inscenaci mezi TOP 5 divadelních událostí roku 2023.

Silviin zájem o dějiny první poloviny 20. století se promítá i do jejích dalších projektů. S violoncellistkou Dominikou Weiss Hoškovou tvoří smyčcové duo, které se kromě stěžejních skladeb pro toto obsazení soustřeďuje právě i na díla skladatelů židovského původu, kteří se stali obětmi holocaustu.

Martina Bačová

Housle

Martina Bačová absolvovala Fakultu umění Ostravské univerzity a získala mistrovský diplom na Hochschule für Musik Carl Maria von Weber v Drážďanech, stipendium na Clevelend Encore School for Strings. Aktuálně patří k předním českým houslistkám své generace. Jako sólistka a komorní hráčka koncertovala po celé Evropě, Asii a Středním východě. 

Kromě Alma Ansámblu je také kmenovou členkou renomovaného Baborák Ensemble a souboru Orquestrina, sólistkou multimediální show Vivaldianno a koncertní mistryní Summer Academy Biel Orchestra, Pražských komorních sólistů a České sinfonietty. Vystupovala s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Severočeskou filharmonií Teplice, s komorními orchestry jako jsou Janáčkův komorní orchestr, Camerata Janáček nebo Talichův komorní orchestr. Vystupuje na festivalech v České republice i v zahraničí, za všechny lze jmenovat například Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Mahlerova Jihlava, Festival de Nancy, Festival Mozart Woche v Salzburgu a další.

Gramophone Magazine ji charakterizuje jako „silnou, vysoce komunikativní hráčku, občas až znervózňujícím způsobem vášnivou, a také dost individuální, která si nesporně zaslouží řadu cen a vyznamenání, která jí byla udělena“. Za její sólové album Elegant Provocation, na kterém byla hudba Bartóka, Janáčka, Máchy a Enesca, byla oceněna cenou CD měsíce časopisu International Record Review Magazine.

Mimo koncertování nahrává filmové a televizní soundtracky, spolupracuje s vydavatelstvími Universal Music, Sony/EMI, a pravidelně rovněž s Českou televizí a Českým rozhlasem. Součástí její práce je také pedagogická činnost.

Kateřina Lískovcová

Viola

Kateřina Lískovcová absolvovala Pražskou konzervatoř a Hudební akademii múzických umění. Již jako členka souboru Noneta působícího na konzervatoři reprezentovala Českou republiku v Paříži na Mezinárodním festivalu animovaného filmu. Její hudební působení provázela také účast na mnoha interpretačních kurzech, např. s dirigenty Ondřejem Kukalem, Vojtěchem Spurným nebo Jakubem Hrůšou. Účastnila se mistrovských kurzů v Čechách i v zahraničí, mezi nimi například masterclasses vedené Josefem Sukem a Vladimírem Bukačem nebo kurzů u profesorů Wolfganga Klosseho a Herberta Kefera v rakouském Semmeringu. Ať už jako sólová hráčka nebo jako součást hudebních ansámblů procestovala takřka celou Evropu, Japonsko, Mexiko a další země.

Kromě Alma Ansámblu je Kateřina součástí orchestrů Česká sinfonietta, Pražští komorní sólisté, Ambroš Ladies Orchestra nebo Orchestr Berg. Je jednou polovinou projektu Duo Divine. Její hudební všestrannost ale přesahuje hranice klasické hudby, věnuje se i dalším hudebním projektům v oblasti současné hudby, pop music nebo alternativního divadla. Spolupracovala například s českým zpěvákem Markem Ztraceným, Josefem Vojtkem anebo Václavem Noidem Bártou. Jako hráčka si tak užívá různého využití svých tří hudebních nástrojů – houslí, elektrických houslí a violy.

Hana Baboráková Shabuová

Violoncello

Hana Baboráková Shabuová studovala na Hudební akademii múzických umění v Praze, poté absolvovala s mistrovským diplomem Hochschule für Musik v Mnichově. Řadí se k nejvýraznějším hráčkám své generace. Jako komorní hráčka spolupracuje s hráči Berlínských, Mnichovských, Petrohradských filharmoniků na festivalech St. Petersburg – White Nights, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův festival, Musica Trancoso, Mitte Europa, Lipa Musica. Během své kariéry vystoupila v nejprestižnějších sálech v Evropě, Asii a USA, mezi jinými v Carnegie Hall, Suntory Hall, Opéra national de Paris, Teatro La Scalla, Berlínská filharmonie. 

Její expresivní hudební projev a nezaměnitelná tónová prezence tvoří nedílnou součást zvukového spektra nejen v Alma Ansámblu, ale i v Baborak Ensemble, jehož je zakládající členkou. Působí také v ​​souboru Orquestrina, je koncertní mistryní Pražských komorních sólistů a České sinfonietty. Dva roky profesně strávila v Bavorské státní opeře a byla součástí West-Eastern Divan Orchestra. Důležitou součástí její práce je pedagogická činnost, ve které se věnuje výchově mladé generace violoncellistů.

Hana je držitelkou ceny Gideona Kleina na soutěži Pražské jaro v roce 2001.

Judita Škodová

Violoncello

Judita absolvovala Hudební Akademii múzických umění v Praze. Již od mládí na sebe upozorňovala četnými úspěchy na koncertních pódiích a soutěžích, je několikanásobnou vítězkou ceny za interpretaci skladby B. Martinů z tuzemských i mezinárodních soutěží, mimo jiné i z mezinárodních interpretačních kurzů International Summer Academy v Rakousku.

Zúčastnila se mnoha mistrovských kurzů a během svých studií absolvovala roční stáže na Hudební akademii Jižního Dánska v Odense a na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse de Paris. Byla také studentkou Emila Rovnera na Hochschule für Musik v Drážďanech.

Dvakrát zvítězila v konkurzu do orchestrální akademie PKF – Prague Philharmonia a od roku 2014 je kmenovou hráčkou tělesa. Jako sólistka vystupovala s různými orchestry, například s PKF - Prague Philharmonia, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Severočeskou filharmonií Teplice a mnohokrát také na pozici vedoucí violoncellové skupiny. Spolupracuje se skladatelkou Eliškou Cílkovou, s níž natočila hudbu ke studentskému filmu Toman Brod a v červnu 2014 premiérovala její skladbu Clockwork pro violoncello a orchestr za doprovodu Moravské filharmonie Olomouc.

Je zakládající členkou souboru Quasi Trio. V roce 2018 založila duo Folie à deux, kde vystupuje jako zpěvačka českých a francouzských šansonů s doprovodem Kateřiny Ochmanové za klavírem či akordeonem. Judita se věnuje také hudebně-edukačním projektům, účastní se aktivit občanského sdružení Potichounku či České filharmonie.

Hana Jarošová Kubisová

Housle

Hana absolvovala studia na Pražské konzervatoři a Hudební Akademii múzických umění v Praze. Během studií se zúčastnila řady mezinárodních interpretačních kurzů, například Fondation Yehudi Menuhin France, Die Internationale Sommerakademie Pommersfelden, interpretačních kurzů Alexandera Kramarova v Brně, Sommerakademie Semmering a uskutečnila několik sólových a komorních nahrávek pro Český rozhlas a Bayerischer Rundfunk. V letech 1990 a 1991 získala 2. a 1. cenu a dále cenu W. A. Mozarta za nejlepší provedení Mozartova díla v Duškově soutěži hudební mládeže, v roce 1995 s Triem Concertante 2. cenu v mezinárodní interpretační soutěži Beethovenův Hradec. 

V roce 1994 se stala zakládající členkou Pražské komorní filharmonie, dnes PKF - Prague Philharmonia, kde hraje ve skupině prvních houslí dodnes. V roce 2016 vystoupila společně s varhaníkem Alešem Bártou a mezzosopranistkou Lucií Hilscherovou na pietním aktu a koncertu mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro - Sukovy Křečovice, v roce 2019 vystoupila s harfistkou Janou Bouškovou v přímém televizním přenosu závěrečného ceremoniálu 56. Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. Je členkou Tria Concertante. Spolupracuje s Českou sinfoniettou Radka Baboráka. Kromě hraní se již řadu let věnuje pedagogické činnosti, v letech 2010-2014 stála u zrodu Nadačního fondu Harmonie. V roce 2022 spolupracovala jako pedagog a odborný poradce pro koprodukční italsko český film Terezín.